Hrad Český Šternberk - Středočeský kraj Střední Čechy

Hrad Český Šternberk založil kolem r. 1241 Zdeslav z Divišova, pojmenoval jej podle rodového erbu, zlaté osmihroté hvězdy, a podle dobového zvyku poněmčovat názvy, tedy Sternberg (Stern = hvězda, Berg = hora), a přijal nový přídomek ze Sternberga. Je pozoruhodné a výjimečné, že dodnes je hrad v držení tohoto rodu. Nyní je vlastněn už 20. generací potomků zakladatele. Roku 1467 byl hrad dobyt a poté opraven ve stylu pozdní gotiky. Vylepšen byl zejména obranný systém, byla postavena např. jižní předsunutá bašta s břitem tzv. Hladomorna, která dnes slouží jako vyhlídka. Velkorysá přestavba ve stylu raného baroka proběhla ve 2. polovině 17. století, kdy již hrad ztratil původní obrannou funkci a hledělo se spíše na pohodlí jeho obyvatel. Od této doby kamenné zdi gotického hradu skrývají zámecké interiéry. Díky proměně životního stylu začátkem 20. století byl hrad elektrifikován a vybudován byl vodovod i ústřední topení. Hrad má jednu prohlídkovou trasu, která je umístěna ve druhém poschodí hradu a zahrnuje 15 bohatě zařízených místností. Prohlídku zahájíte v největší hradní místnosti, Rytířském sále, kde si prohlédnete mimo jiné i bohatou raně barokní štukovou výzdobu s aliančními erby rodu Sternbergů. Následují menší salóny, knihovna, velká jídelna, která dnes slouží jako rodinná galerie. Dále se podíváte do pracovny Jiřího Sternberga, otce současného majitele, či do pokoje věnovaného spoluzakladateli Národního muzea, Kašparu Mariu Sternbergovi. Během celé prohlídky Vás bude provázet unikátní sbírka grafických listů z období třicetileté války, která čítá 545 kusů a je proto největší sbírkou tohoto druhu ve střední Evropě. Kromě hradní expozice mohou turisté navštívit jižní předsunutou baštu, tzv. „hladomornu“. Bašta je součástí důmyslného opevňovacího systému, který byl vybudován na přelomu 15. a 16. století. Mohutná věž má ostrý břit, který byl uzpůsobený ke srážení nepřátelských střel do stran. Prostor v patře věže, přístupný po točitém schodišti, vykazuje důmyslnou dispozici střílen, určených k palbě z lehkých děl. Čtvercový otvor v podlaze ústí do vysokého, temného přízemí, které sloužilo jako prachárna a zásobárna posádky věže. Prostor kolem hlavní věže je chráněn masivní obvodovou hradbou podkovitého tvaru se střílnami, z jejíž čelní části se zachovala jen torza. Tato bašta je jedním z nejlépe dochovaných objektů pozdně gotického fortifikačního stavitelství a svým významem v genezi středoevropských opevňovacích staveb 15. století přesahuje rámec Čech.