Zřícenina hradu Hasištejn - Ústecký kraj Krušné hory a České středohoří

Zřícenina hradu Hasištejn - Ústecký kraj. Na úzkém ostrohu, vymezeném na západě hlubokým údolím Prunéřovského potoka a na východě proláklinou jeho horského přítoku, byl na počátku 14. století založen hrad Hasištejn z německého Hassenstein. Doba vzniku není sice písemně doložena, ale za to ji dostatečně dokumentuje jak skladba hradu, tak jeho architektonická forma. Hrad měl velký strategický význam pro obranu země, neboť chránil horské průsmyky, jimiž přicházeli do Čech důležité dálkové cesty z Německa. Syn zakladatele Oseku u Duchcova, Bohuslav Boreš měl za manželku Agátu, dceru Fridricha I. ze Šumburka, který hrad postavil pro krále Jana Lucemburského. Roku 1306 získal Fridrich do zástavy kraj kadaňský a tím i hrad Hasištejn. Po smrti Boršově r. 1341 se bratr Agáty, také Fridrich II. stal dočasným držitelem hradu a poručníkem jeho syna. Fridrichovi synové r. 1351 dostali hrad od Karla IV. v léno, byly mu tak povinni věrností a vojenskou službou. Pánům ze Štumburka zůstal hrad až do r. 1418, kdy byl po tříměsíčním obléhání dobyt Mikulášem Chudým z Lobkovic, ten poté dostal hrad od krále Václava IV. do zástavy za pomoc a jiné služby královské koruně. V průběhu dalších let patřil hrad především Lobkovicům. Trvale tu sídlil známý humanista a básník, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Po bezdětné Bohuslavově smrti začal hrad chátrat, bratři si panství rozdělili, ale většinu z něj do r. 1606 získala konfiskací královská komora. Když se o hrad nikdo nestaral, stal se po svém zániku vydatným zdrojem stavebního materiálu pro okolní osadníky. Na konci 19. století se dostal hrad do vlastnictví Emanuela Karsche. Ten nechal odstranit suť a zpevnit zdi. Z bývalé palácové budovy udělal restauraci a nejvyšší věž upravil na rozhlednu. Restaurace však v současné době není v provozu. Areálu nyní dominuje vysoká vyhlídková věž, k vidění jsou zbytky interiérů hradu, malá a velká věž s vyhlídkou, kaple a sklepní prostory. Hrad je přístupný individuálně.